Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy žádné písemné prameny, jde tedy o období do vzniku písma. V populární literatuře, v médiích atd. se někdy užívá i v širším smyslu pro celou minulostZemě či Vesmíru. Nicméně pojem vznikl v 19. století v archeologii a pokud se v učebnicích a odborné literatuře používá, znamená dějiny společností a kultur, které neznaly písmo, předhistorii či prehistorii.[1]
Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od nejstarších nálezů (asi 3 miliony let př. n. l., rozhraní třetihor a čtvrtohor) do vzniku "vysokých kultur" a zavedení písma. K tomu došlo např. naBlízkém východě ve 4. tisíciletí př. n. l., u nás de facto až v ranémstředověku. Pravěk je tak nejstarší a nejdéle trvající dějinnou etapou. Namísto chybějících písemných pramenů jsou zdrojem bližšího poznání pro období pravěku prameny hmotné (archeologické kultury).
Periodizace
Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli nástroje, se pravěk (na základě Thomsenovytřídobé periodizace z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou velmi přibližná a liší se pro různé oblasti světa i Evropy):
- Doba kamenná (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později)
- Starší doba kamenná, paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 8000 př. n. l.)
- Nejstarší paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 1 000 000 př. n. l.)
- Starý paleolit (1 000 000 př. n. l. ‒ 300 000 př. n. l.)
- Střední paleolit (300 000 př. n. l. ‒ 40 000 př. n. l.)
- Mladý paleolit (40 000 př. n. l. ‒ 10 000 př. n. l.)
- Pozdní paleolit (10 000 př. n. l. ‒ 8 000 př. n. l.)
- Střední doba kamenná, mezolit (8000 př. n. l. ‒ místy 3000 př. n. l.)
- Mladší doba kamenná, neolit (na Blízkém východě 9000 př. n. l., ve střední Evropě 5500 př. n. l. ‒ 4000 př. n. l. a déle)
- Pozdní doba kamenná, eneolit, chalkolit či doba měděná (4000 př. n. l. ‒ na Blízkém východě 3500 př. n. l., ve střední Evropě 2200 př. n. l.)
- Starší doba kamenná, paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 8000 př. n. l.)
- Doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
- Starší doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 1600 př. n. l.)
- Střední doba bronzová (1600 př. n. l. ‒ 1250 př. n. l.)
- Mladší doba bronzová (1250 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
- Doba železná (750 př. n. l. ‒ 0)
- Starší doba železná, doba halštatská (750 př. n. l. ‒ 450 př. n. l.)
- Mladší doba železná, doba laténská (450 př. n. l. ‒ 0)
- Doba římská ve Střední Evropě (0 ‒ 400 n. l.)
- Doba stěhování národů (5. století n. l. ‒ 6. století n. l.)
[editovat]Jiné způsoby periodizace pravěku
1.) podle způsobu získávání potravy:
- období přisvojovacího hospodářství. Člověk byl plně závislý na přírodě. Sbíral divoce rostoucí plodiny a lovil zvířata. Zemědělství neexistovalo.
- období výrobního hospodářství. Toto období zahájila neolitická revoluce cca -10.000. Rozvíjelo se prvotní zemědělství. Z lovců a sběračů se stali výrobci potravy. Člověk byl samostatným a nezávislým na lovu a sběru.
2.) Podle technologie k výrobě nástrojů:
- období přizpůsobení si přírodních výtvorů: klacků, kostí a kamenů.
- období štípané industrie. Nejvhodnější surovinou byl pazourek.
- období hlazené a vrtané industrie. Bylo to nejmladší a technologicky nejvyspělejší období.
3.) podle uspořádání společnosti:
- období života v tlupě o 20-30 členech
- období rodového uspořádání, přičemž se rozeznává matriarchát a patriarchát.
[editovat]Přehledná tabulka
doba | období | nástroje | ekonomika | sídla | společnosti | náboženství |
---|---|---|---|---|---|---|
Doba kamenná | Paleolit, Starší doba kamenná | Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – kyj, ostrý kámen, sekyra, oštěp,jehla, šídlo | Lov a sběr | Pohyblivý způsob života – jeskyně, chatrče z kůže, většinou při řekách a jezerech | Skupiny sběračů a lovců (25–100 osob) | Doklady víry vposmrtný život se objevují ve svrchnímpaleolitu jako rituálnípohřby a kult předků. |
Mezolit, Střední doba kamenná | Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – luk ašíp, vrš, loďka | Kmeny a skupiny | ||||
Neolit, Mladší doba kamenná | Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – dláto,motyka, pluh, jařmo, srp,ječmen, tkalcovský stav,keramika (hrnčířství) a zbraně | Neolitická revoluce– přechod kzemědělství. Sběr, lov, rybaření adomestikace | Statek, hospodářství | Kmeny, v některých společnostech se ke konci období objevujínáčelníci | ||
Doba bronzová | Měděné a bronzové nástroje,hrnčířský kruh | Zemědělství – pěstování dobytka, obdělávání půdy, řemesla, obchod | ||||
Doba železná | Železné nástroje | Vznik měst | Vznik říší* |
- Větší organizované společnosti a písmo vznikají v rané době bronzové v Egyptě, v Mezopotámii, v Indii a v Číně, v pozdní době bronzové vznikají první říše.
[editovat]Odkazy
[editovat]Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Three-age system na anglické Wikipedii.
- ↑ Viz např. J. Pečírková a kol., Dějepis 6: Pravěk a starověk. Praha: Scientia 2001.
[editovat]Související články
- Třídobá periodizace pravěkých dějin
- Archeologie
- Starověk
- Středověk
- Novověk
- Historie
- Christian Jürgensen Thomsen
- Čtvrtohory
[editovat]Literatura
- Bouzek, J. Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Praha: Triton, 2005 - 168 s. 17 cm ISBN 80-7254-685-6
- Buchvaldek, M. et al. Archeologický atlas pravěké Evropy. Praha: Karolinum, 2007 - xxv, 721 s. ISBN 978-80-246-0774-0
- Buchvaldek, M. et al. Dějiny pravěké Evropy. Praha: SPN, 1985 - 279 s.
- Filip, J. Umělecké řemeslo v pravěku. Brno: "Zvláštní vydání...", 1997 - 131 s., XVI s. ISBN 80-85436-58-2
zdroj wikipedie
Žádné komentáře:
Okomentovat